Každý, kdo přijde na koncert České filharmonie, okamžitě si povšimne velkolepých varhan nad pódiem Dvořákovy síně. Jde v pořadí o třetí nástroj, který v tomto sále těší posluchače krásné hudby. Více v rozhovoru prozradil odborník nejpovolanější, český varhanní virtuos Jaroslav Tůma.
01.04.2022 | Autor: Jakub Kožíšek
Jaké byly v Rudolfinu varhany původně?
Šlo o nástroj, který vyrobila německá firma Wilhelm Sauer, která sídlila ve Frankfurtu nad Odrou. Celkem vyrobila asi 1100 nástrojů po celé Evropě, což bylo možné jen díky tovární výrobě. Každý nástroj dokázali přizpůsobit sálu nebo ve většině případů kostelu, do kterého byl nástroj určen.
Jak dlouho v sále tyto varhany vydržely?
Do vzniku Československé republiky, kdy se do Rudolfina nastěhoval parlament. Varhany se vrátily až v době druhé světové války, ovšem už jiné. Tehdy je postavil Rieger, firma sídlící v Krnově. Ani tyto varhany ale nevydržely věčně, také nebyly úplně nejkvalitnější. Myslím si, že po Sauerovi to byl sestup ze slávy. Já si je totiž ještě z doby svého mládí pamatuju.
Kdo postavil nástroj, který hraje v Rudolfinu dnes?
Firma Rieger-Kloss, tedy následnická firma z Krnova. Stalo se tak v roce 1974. Byla to doba, kdy byla zavřená železná opona. To znamenalo mimo jiné i to, že odborníci na cokoliv již neměli kontakt s cizinou. Ten je pro vývoj řemesla, nota bene uměleckého řemesla klíčový.
A jak tedy současný nástroj dopadl? Jde snad o varhany, které nejsou kvalitní?
Rudolfinum mělo ohromné štěstí v osobě profesora pražského Akademie múzických umění, doktora Jiřího Reinbergera, který jako jeden z mála lidí z hudebních oborů pravidelně cestoval do zahraničí. Měl velice dobré kontakty a podařilo se mu domluvit nejenom s krnovskou firmou, ale hlavně s tehdejšími mocipány, že nebude na závadu, když pozvou ke spolupráci pana Rudolfa von Beckeratha. To byl významný varhanář z Hamburku.
Právě těmto dvěma pánům tedy vděčíme za zvukovou nádheru, kterou si můžeme na koncertech vychutnávat?
Všichni, kteří tuto éru zažili a byli přímo u toho, svorně dokládají, že Jiří Reinberger varhanářům nic neodpustil, žádný nedodělek, žádný prohřešek. A když Beckerath něco navrhl, Reinberger to vahou své osobnosti i proti vůli vedení krnovské fabriky prosadil. Rudolfinské varhany díky tomu můžeme pokládat patrně za to nejlepší, co v Krnově po druhé světové válce vzniklo.
Více se o rudolfinských varhanách můžete dozvědět na našem YouTube kanále.
Varhany v Rudolfinu umožňují interpretovat hudbu všech stylových období. To je možné díky tomu, že ve svých útrobách skrývají stovky a stovky dřevěných i kovových píšťal, od velkých několikametrových až po úplně prťavé. Stát přímo u nich ve chvíli, kdy na ně varhaník hraje, není vůbec příjemné!
