Impozantní stavba Rudolfina je perlou pražské secese a svou architekturou mistrovsky umocňuje zážitek z koncertů i výstav. Jen málokdo by ale v památkově chráněné budově čekal důmyslný systém nejmodernější techniky. Právě ten přitom za budovu dýchá, svítí, hřeje i chladí a neviděn, neslyšen se den za dnem stará o pohodlí účinkujících i návštěvníků, hudebních nástrojů i vystavovaných děl.
06.09.2022 | Autor: Alice Horáková
Staré budovy bývají krásné, ale z pohledu energií spíše noční můrou. Investice do úsporných řešení zároveň představují mnohamilionové položky. Proto se Česká filharmonie rozhodla své domovské sídlo modernizovat ve spolupráci se Skupinou ČEZ formou energetických služeb se zárukou (EPC).
„Přestože je Rudolfinum nádhernou historickou památkou, dnes funguje jako smart budova podle nejmodernějších měřítek. Přizpůsobuje se vytápěním a prouděním vzduchu počtu diváků, využívá teplo a chlad z vedlejší Vltavy. Úspora je přitom garantována přímo ve smlouvě a dodavatel, kterým jsme my, za ni ručí, jinak bychom museli rozdíl doplatit,“ vysvětluje mechanismus fungování EPC projektů generální ředitel ČEZ ESCO Kamil Čermák.
Odborníci ze Skupiny ČEZ se při rozsáhlé modernizaci energetického hospodářství soustředili především na úsporu při výrobě tepla a chladu a na vzduchotechniku. „Museli jsme se popasovat s řadou protichůdných požadavků – koncertní sál musí zvládnout teplo vyzařované 1200 diváky, ale hudebníkům zároveň nemůže být zima na prsty. Vystavovaná umělecká díla potřebují spíše sušší vzduch, zatímco smyčcové nástroje naopak vyžadují vyšší vlhkost, aby se neničily. Byla to pro naše experty skutečná výzva,“ říká Čermák.
Rudolfinum rovněž nefunguje jen jako koncertní a výstavní prostor, probíhají v něm také vzdělávací programy pro širokou veřejnost, prostory se pronajímají na společenské i byznysové akce, funguje zde stylová kavárna i špičkové nahrávací studio. Mimochodem, právě s nahrávacím studiem souvisí ještě jedna zvláštnost, s níž se odborníci z ČEZ museli vypořádat: jeho extrémně citlivá technika využívá stejnosměrný proud, proto jsou i všechny rozvody v Rudolfinu ovládané tímto dnes již jen výjimečně používaným způsobem.
Rudolfinum nemá vlastní kotelnu, využívá kapacitu kotelny v nedaleké Pražské konzervatoři. Nově ale disponuje tepelným čerpadlem napojeným přímo na Vltavu. Voda z řeky pomáhá v zimě topit a v létě naopak chladit. Ani samotné umístění tepelných čerpadel nebylo jednoduché – musel se rozebrat chodník a probourat vstup do šachty, kterou se pak čerpadla dopravila do suterénu budovy.
Významnou úsporu přineslo také zateplení. Z tepelného auditu vyplynulo, že nejvíce tepla uniká stropy. Ten největší nad Dvořákovou síní se mohl zateplit přes půdu, která je nad ním. Opravdový oříšek však představoval druhý největší strop: prosklení nad dvoranou. Jakýkoliv zásah, který by měnil estetiku místa, by totiž památkáři neschválili. I s tím si ale odborníci nakonec poradili.
Výkonnější, a přitom efektivnější systém ventilace pomáhá udržovat příjemné prostředí v koncertním sále i během náročných letních měsíců, kdy byla problémem především vysoká vlhkost. A zároveň umožňuje udržet požadovanou hodnotu vlhkosti ve skladech vzácných hudebních nástrojů.
Čerstvý chladný vzduch proudí při koncertech rovnoměrně mezi hudebníky přes podlahu pódia, takže už nezáleží na tom, jak daleko hudebníci sedí od vzduchotechniky: nikdo nemrzne ani se nepřehřívá, všem je příjemně. Kvalitu vzduchu zase hlídají čidla měřící koncentraci CO2.
Kontrola efektivnosti provozu technologií je obecně velmi důležitá, protože umožňuje hledat dodatečné úspory a řídit celý komplex co nejefektivněji. Z celkem 5000 sledovaných bodů rozmístěných ve 134 místnostech Rudolfina dostávají odborníci data, která průběžně vyhodnocují.
Úspěšný EPC projekt v Rudolfinu pod taktovkou Skupiny ČEZ proběhl v roce 2015. Dosažené úspory (Česká filharmonie zaplatí za energie až o 30 % ročně méně) postupně umoří vstupní investici ve výši 20 milionů korun, předpokladem je návratnost do devíti let.
