Spring enchained, light rainbow of morning,
Ah! my necklace! Ah! my necklace!
Small living support of my weary ears,
Necklace of renewal, of smiles, of grace,
Oriental necklace, chosen, multicoloured
With hard, whimsical pearls!
Curving landscape, espousing the fresh morning air,
Ah! my necklace! Ah! my necklace!
Your two arms round my neck, this morning.
– Olivier Messiaen: Básně pro Mi
Je příznačné, že náhrdelník objímající krk v Messiaenově surrealistické básni je pestrobarevný. Když tento francouzský skladatel jako desetiletý spatřil v pařížské katedrále Sainte-Chapelle skleněné vitráže, zažil fascinaci, která ho ovlivnila na celý život. Kromě intenzivního zájmu o ornitologii totiž umělec proslul také chromestezií – zvukový podnět vyvolával v jeho mozku barevnou asociaci. „Nevidím barvy očima, ale v mysli ano. Je třeba vnímat, jak se zvuk pohybuje. Tóny přechází jeden do druhého, tak jako barvy duhy. Jde o prchavou věc, kterou nikdy není možné zcela zachytit.“
Za nejlepší umělce považoval ptáky, jejichž písně s oblibou nahrával. Lidským hudebníkům do svých notových zápisů aspoň přidával instrukce o tom, jak by měli danou skladbu pojmout barevně. „Nechci po nich, aby viděli stejné odstíny jako já – to ani není možné – ale aby barvy vnímali, každý podle sebe.“
Básně pro Mi věnoval Messiaen své první ženě Claire Delbos, které přezdíval Mi. Cyklus, popisující svými texty inspirovanými Novým zákonem vztah a společnou duchovní cestu manželů, ukazuje na další téma prolínající se skladatelovou tvorbou – křesťanskou víru.
Pestré dílo vytvořil i Messiaenův oblíbenec Claude Debussy, jehož hudba bývá často popisována jako hudební ekvivalent impresionistických tahů štětcem, v nichž do popředí vystupuje subjektivita vnímaného. K třídílné kompozici Nokturna Debussyho inspirovala stejnojmenná série obrazů od Jamese Whistlera zachycující prostřednictvím světla atmosféru Temže a dalších řek. Premiéra zastihla skladatele stejně jako Messiaena s Básněmi pro Mi v roce jeho devětadvacátých narozenin.
Jen o dvě léta starší byl při uvedení své čtvrté symfonie Gustav Mahler. Tradičně štědrý skladatel do díla zahrnul i píseň pojednávající o dětské vizi nebe, kterou předtím zvažoval použít ve Třetí symfonii. Mezzosopranistka Magdalena Kožená o své spolupráci s Českou filharmonií říká: „Úplně mi učaroval mahlerovský zvuk tohoto tělesa. Dokonce i můj manžel říká, že orchestr má nejkrásnější a nejautentičtější zvuk, který by se Mahlerovi nejvíce líbil.“