Česká filharmonie ⬩ Bryce Dessner

V Sukově symfonické básni Praga si posluchači již v době jejího vzniku všímali melodie připomínající husitský nápěv Ktož jsú boží bojovníci. Skladatelovo vyjádření k podobnosti obou melodií chybí, dle některých historiků ji však označoval za čistou náhodu.

O své motivaci ke složení nové kompozice Suk v dopisech mluví takto: „Vůdčí myšlenkou v ní jest vyjádřiti lásku k milovanému městu (myšlenka, která vznikla, když se mi v cizině tolik stýskalo); z nadšení vznikla a psána jest s nadšením až do konce, v kterém přál jsem si vyjádřiti povznesení Prahy nad vše jiné.“

Ke společenskému a politickému dění se jasně vztahuje trojice skladeb, které Suk složil v období kolem první světové války. Meditace na chorál Sv. Václave (1914) reagovala na povinnost zahajovat koncerty Českého kvarteta z důvodu posilování vlasteneckého smýšlení rakouskou hymnou. Legenda o mrtvých vítězích (1920) vzdává hold padlým. Triptych uzavírá optimistický sokolský pochod V nový život (1919), který Sukovi v roce 1932 získal druhé místo na olympijských hrách v Los Angeles.

Právě do Kalifornie se podíváme ve skladbě Carolyn by the Sea amerického multižánrového hudebníka Bryce Dessnera. Vůbec první rezidenční skladatel České filharmonie se při skládání koncertu pro dvě elektrické kytary inspiroval v autobiografickém románu Big Sur Jacka Kerouaca. Spisovatel v něm nedlouho před smrtí způsobenou následky alkoholismu popisuje rozpad duše i těla a účtuje sám se sebou. 

„Kerouac sedí na pobřeží a vidí svou milenku – zoufalou bytost – jak se vrhá do moře. Myslí si, že se utopí, jako Ofélie – odtud se vzala Carolyn. Připadalo mi to jako krásný obraz, dramatický. Skladba tak trochu prochází stejnými intenzivními změnami nálad a navazuje na opilecké halucinace, které najdeme v knize,“ zve Dessner, jinak také člen slavné indierockové kapely The National.