Česká filharmonie ⬩ Sien Čang

Program

Antonín Dvořák Symfonie č. 8 G dur, op. 88

— Přestávka —

Nikolaj Rimskij-Korsakov Šeherezáda, symfonická suita, op. 35

„Šahrazád králi dlouho vyprávěla,
tisíc a jednu noc jí naslouchal,
slavičí píseň ze zahrady zněla
a jasmín voněl, svěží vánek vál…”

– František Hrubín: Chytrá Šahrazád

„Diletantský důstojník občas provozující nebo poslouchající hudbu“, popsal se Nikolaj Rimskij-Korsakov po návratu z tříleté plavby lodí Almaz kolem světa, kterou mezi lety 1862 a 1865 absolvoval, aby se po vzoru staršího bratra stal námořníkem. Protože se nechtěl kariéry muzikanta vzdát, po léta ji s působením v armádě kombinoval. Ve služební uniformě vyučoval na petrohradské konzervatoři, originálně oba obory propojit se mu v roce 1873 podařilo také díky přátelství s ministrem pro námořní dopravu Nikolajem Krabbem, který komponistovi nabídl pozici inspektora hudebních těles ministerstva námořnictví.

V roce 1888 už měl skladatel na kontě řadu orchestrálních i operních děl. Vlajková loď jeho tvorby se ale právě objevila na obzoru:

„Programem, kterým jsem se při kompozici Šeherezády řídil, byly jednotlivé, navzájem přímo nesouvisející epizody a obrazy z Tisíce a jedné noci, roztroušené po všech čtyřech částech suity: moře a Sindibádův koráb, fantastické vyprávění kralevice Kalendera, princ a princezna, bagdádský svátek a koráb, rozbíjející se o skálu s měděným jezdcem,“ popsal úvahy nad jednou ze svých nejslavnějších skladeb. Za podstatnější než konkrétní příběhy však milovník literatury Korsakov označil spojující motiv jejich vypravěčky Šeherezády.

Jen rok po premiéře Korsakovovy orchestrální suity se na Dvořákově letním sídle ve Vysoké u Příbrami rodila Osmá symfonie, kvůli místě svého vydání přezdívaná Anglická.

„Koncert dopadl skvěle, ba tak, jak snad nikdy předtím dříve. Po první větě byl aplaus všeobecný, po druhé větší, po třetí velmi silný tak, že jsem se musel několikrát obracet a děkovat, ale po finále byla pravá bouře potlesku, obecenstvo v sále, na galeriích, orkestr sám i za ním u varhan sedící tleskalo tolik, že to bylo až hrůza, byl jsem několikrát volán ukazovat se na pódium – zkrátka bylo to tak hezké a upřímné, jak to bývá při premiérách u nás doma v Praze,” napsal Dvořák o prvním britském uvedení Osmé z 24. dubna 1890. Tolik k otřepanému tématu tleskání mezi větami symfonií.

Preludium

Česká filharmonie zve všechny držitele vstupenek na setkání před koncertem. Preludia vás připraví a navnadí na program – dirigenti, sólisté nebo hudebníci z orchestru, ale i muzikologové a hudební publicisté hovoří o skladatelích a skladbách, o souvislostech a zajímavostech. Součástí jsou hudební či hudebně obrazové ukázky.

Preludia nabízí Česká filharmonie bezplatně jako bonus ke svým abonentním koncertům. Konají se od 18.30 hodin v Sukově síni. Moderuje Jindřich Bálek.